Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Myšlenka, která mě chytla za srdce

Každý člověk má potenciál, který z něj činí někoho výjimečného. Objevit ho a rozvinout je úkol, na který většinou nestačí sám. I proto žijeme mezi jinými lidmi. Úkolem, smyslem lidského společenství je, kromě jiného, být inspirátorem, podporovatel svých členů a posléze těžit z jejich výjimečných schopností ke společnému užitku.

Z pohledu vzdělávacích systémů jsme v tomto ohledu pořád na začátku cesty. Co je smyslem školního vzdělávání? Není to jen příprava pracovníka, dokonce ani ne poslušného, loajálního a zákony ctícího občana. To všechno jsou vedlejší efekty. Skutečným smyslem školy je nabízet dětem různé intelektuální, emocionální, sociální, tvůrčí pracovní, spirituální situace a činnosti společně s výzvou a otázkou: „Je tohle to, pro co jsi stvořen?“

Jako učitelé máme povinnost se na to neustále ptát svých žáků, pobízet je v hledání toho, pro co jsou naprosto nadšeni a v čem mají potenciál vyniknout. Týká se to především období předškolního a základního vzdělávání.

V tomto kontextu dostává tolik diskutované „společné vzdělávání“ jinou perspektivu. Přestaneme-li posuzovat vzdělávací výsledky jen ve světle intelektuálního výkonu, uvidíme mnohem větší smysl v tom, co přirozeně dělají vynikající učitelé. Vytváří příležitosti k poznávání světa a svého místa v něm. „Ochutnej všechno, a to, co je pro tebe nejchutnější, je ti k dispozici v nepřeberném množství.“

Někteří žáci si příliš brzy vytvoří obraz sebe jako někoho málo schopného. Snažíme se je různými způsoby učinit schopnějšími ve věcech, o kterých si myslíme, že jsou důležité pro život. Neptáme se jich na jejich představy o sobě. Nesnažíme se je usilovně podporovat s přesvědčením, že v každém z nich je něco úžasného. Poměřujeme je k našim představám o nich a mezi sebou navzájem. Jediná myšlenka, která má ve vedení lidí skutečnou hodnotu je: „Věřím, že až najdeš to, k čemu jsi stvořen, to, co budeš dělat s nadšením, vynikneš v tom a budeš všem k užitku. Naplníš své poslání, smysl své pozemské existence.“

Učitelská práce je vedení lidí. Platí to tedy pro každého z nás, kteří se věnujeme vzdělávání od prvních let života po university třetího věku.

Někdy si stěžujeme na nezájem našich žáků o naše vyučování. Opravdu si myslíte, že člověk, který je právě zaujat nějakou činností, ve které cítí smysl, bude ztrácet síly a čas něčím, čemu běžně říkáme zlobení? Nevěřte tomu. Jak říká Desmond Morris: „Člověk je specialista na nespecializaci.“ Jsme schopni se naučit prakticky cokoliv. Mimořádně vyvinutá schopnost učit se je naše evoluční výhoda. Proto se člověk stal tak úspěšným druhem. Jsme schopni žít téměř ve všech prostředích, která jsou na naší nádherné planetě. Proč? Naučili jsme se to. Pokud se naše mláďata dostávají do situací, kdy nechápou, co a proč se učí, pokud je smysl učení zastřen, neměli bychom se divit, že se jejich vysoce vyvinuté mozky brání.   


Viděl jsem už ledacos, ale tohle…

Mláďata jsou vždycky úžasná. Viděl jsem v reálu i na filmu přicházet na svět různé živočichy. Porod slona jsem viděl porvé až na tomhle záznamu. Rozhodně stojí za shlédnutí!


Tábor

Tak jsem se vrátil z tábora uprostřed lesů a luk do civilizace. 35 lidí, většinu rodičů s dětmi různého věku se víceméně neformálně dohodlo na programu, tentokrát to byl „Vesmír“ a týden jsme si s tímto tématem hráli. Trochu mě štve, že jsem byl nejstaším účastníkem. Nejmladší tábornici byly 4 měsíce. Když jsem viděl, jak se dovedou rodiče bavit se svými dětmi, tak nevidím budoucnost tak zle, jak se nám snaží vybarvit média. Zkrátka měl jsem dobrý pocit, že většina lidí si udržuje zdravý rozum a dobrou náladu i v situaci, kdy se nás politici a novináři snaží spíš vyděsit a otrávit.


Čínské suroviny

Zdá se, že se začínají naplňovat obavy těch, kteří upozorňují na to, že Čína nás pomalu, ale o to silněji začíná držet pod krkem. Čtěte a čtěte mezi řádky.

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/09986_cs.htm


Jak je to vlastně s tou vodou?

V sobotu jsem se potkal se svým bývalým spolužákem z gymnázia, který toho času učí na Vasoké škole báňské geologii. V příjemném prostředí jedné z třebíčských restaurací jsme povídali o kdečem. Zajímal mě jeho názor na to, co se děje s počasím a jak je to s globálním oteplováním.  V následující rozhovoru jsem musel uznat, že obecné informování o celé problematice je jednak povrchní, dost neodborné a hlavně jednostranné. Uvědomil jsem si, jak moc homocentricky se na svět díváme. Byl jsem překvapen, že z geologického hlediska se nacházíme uprostřed doby ledové. Jinak řečeno, byly doby, kdy bylo na Zemi mnohem tepleji a člověk na tom pochopitelně neměl žádnou zásluhu. Byly doby, kdy byly koncentrace oxidu uhlíku v procetech a ne ve zlomcích, jako dnes. Většina oxidu uhlíku je uložena ve vápencových vrstvách. Země má schopnost tyto výkyvy vyrovnávat. Kdyby se rozpustila celková ledová pokrývka severního pólu, s hladinou oceánu to nic neudělá. Na výšku hladin světových oceánů má hlavní vliv pohyb mas zemského pláště, který více, či méně zdvihá oceánská dna nebo naopak pevniny. Zkrátka a dobře, byl to moc zajímavý rozhovor. Vyvolal ve mě jednu zásadní pochybnost. Jaké informace a v jaké podobě dostávají žáci a studenti našich škol o těchto jevech? Vybavili jsme je tak, aby uměli kriticky zhodnotit, to co vědí a s využitím různých infomací si udělat vlastní názor. Pochybuji o tom. Vyvrátí mi někdo tyto pochybnosti?


Tak tady mě máte

Stáňa oznámila, že je možné testovat blogy na portálu RVP. To je skvělé a pouštím se do testování. Doufám, že nás bude brzy více.